I ZIMA A TMA JE SOUČÁSTÍ
Stravování podle ročních období
Stravování podle ročních období je téma, na které jsem napsala skripta, vytvořila několik přednášek a je to pro mě natolik zásadní téma, že o něm mluvím asi všude a s každým. Většinou hovořím o benefitech, které nám napojení na rytmus přírody přináší. Však má to i své stinné stránky a i ty je potřeba vnímat a přijmout.
Jak jsem přijala zimu.
V posledních týdnech se často choulím u kamen do deky, pozoruji ohnivou hru plamínků a s každým nádechem se snažím nasát, co nejvíc té nádherně omamné vůně purpury. Vyvolává ve mě vzpomínky na dětství, na babičku, dědu… dny strávené v chalupě pod horama. Čím delší noci jsou, čím větší zima je, o to víc světla se snažím najít sama v sobě.
Zimu vnímám jako období zklidnění a zpomalení. Je to čas, kdy se víc, než kdy dřív nořím do sebe a hledám odpovědi na otázky, které kolikrát nemají ani přesné znění. Taky často pláču. Slzy radosti a dojetí střídají slzy úlevy z odpuštění a pochopení. A v těch chvílích naplno cítím světlo a teplo, po kterém tolik toužím a které hledám.
Kolikrát nevím, co a proč se děje, ale důvěřuju procesu, důvěřuju řádu.
Vmínám to jako zákon, který zcela přirozeně respektuji. Protože venku je zima a tma, hledám teplo a světlo uvnitř. A tak vysedávám u ohně, chumlám se do deky, srkám teplou polévku a napojuji se na svůj vlastní zdroj tepla, světla a vnitřní síly.
Tuhle vlnu, naplněnou pochybami a strachem, a taky někdy pocitem zmatení a ztracení znám moc dobře. Přichází pravidelně. Dřív jsem to nesnášela. Snažila se tuhle dobu zaplácnout… čím to jen šlo. Kino, divadlo, muzika, ples. Hlasitou hudbou jsem umlčovala ten uvnitř hlas, který pořád dokola opakoval to samé. Taky dobře fungoval alkohol.
A docela slušně šlo ten hlas umlčet makačkou ve fitku. Po čase mě tenhle sprint unavil, vyčerpal a stejně došlo k tomu, co jsem dlouhá léta odsouvala do pozadí. Proč se takhle cítím? Co to znamená? K čemu to je? Co s tím?
Nic.
Nedělat nic. Nechat to plynout. Navnímat si to a přijmout to jako součást.
Pochopila jsem, že tohle období je, nejenom součást mě, ale součást všeho.
Až po letech studia výživy, zdraví člověka, vaření se mi to všechno propojilo a já konečně mohla období zimy přijmout jako dar a využít její potenciál k osobnímu růstu a poznání. Tak jako se stravuji v souladu s ročním období, ladím se na jeho rytmus, barvu a chuť. Je to nádherné splynutí. Udržet krok s přírodou je moje osobní výzva.
Jak přijímáte zimu Vy?
Pojďme společně znovuobjevit náš zdroj, naši vnitřní sílu.
Jsem průzkumníkem zdravého vaření a pomáhám ženám najít život, radost a lehkost
v kuchyni, v životě. Stravování podle ročních období je cesta za zdravím a vitalitou.
Skrze webináře a kurzy vám pomáhám najít tu nejlepší cestu pro vás.
Veronika
Verun, mám to podobně. Zimní období je pro mě přesně to muchlání do deky, pití bylinkového čaje( mnou namíchaného). Miluji to zachumlání. Čím více se snažím pracovat, tím měně mám úspěch, takže to lenivění, muchlání do deky tak má být, aspoň já to taky tak cítím a jsem za to vděčná. Přeji ti krásné dny. Martina
Ahoj Veroniko,
moc krásně napsané, jako bys mě viděla do duše. Já jsem štír a ten miluje teplo,sluníčko , klid a vyhřívaní na kamenech/ JÁ doma u krbových kamen/.
Už teď se těším na jaro a sluníčko , protože se nyní nemůže cestovat za teplem,tak chodím občas do sauny.
Přeju ti hodně zdraví a relaxace s tvojí rodinou, ať máš stále tolik síly a energie, které rozdáváš pro radost nám všem.
Přeji krásné a pohodové dny.
Dana S.😃🤩😍🍀🌞🌝🍀
Milá Veroniko, děkuju za článek, mluvíš mi z duše, dřív jsem se to snažila přebít a neměla pro ty dny pochopení. Teď nic netlačím, prostě se schoulím, čtu, maluju, poslouchám, nebo jen tak rozjímám. Od jara do podzimu jsem venku a najednou se můj svět roztáčí úplně jinak. Takže pokora k zimním časům.
Hezky jsi to pojmenovala, moc Tě zdravím.
Markéta z Třebušína